Skip to Content

Mondiet sämikielâliih čuákánkiäsuh?

  • Kielâlaahâ (423/2003) täähid sämikielâlijd ulmuid vuoigâdvuođâ kevttiđ jieijâs kielâ virgeomâhâšášástâlmist.
  • Juvsâttetteevuotâ lii mijjân tehálâš, já halijdep visásmittiđ, et siijđoi kuávdááh siskáldâsah láá iberdetteeh já älkkeht finnimnáál puohháid.
  • Čuákánkiäsuh láá rahtum čielgâsin já uánihâžžân, vâi tun kaavnah jotelávt tehálumos tiäđuid.

Čuákánkiäsuh iä sajanpiejâ tievâslijd ravvuid, mut fäälih jotelis já čielgâ almoskove. Táárbu mield uápásmuu ain algâalgâlijd ravvuid.

Mii čuákánkiäsuin lii?

  • Kuávdááh siskáldâsah pelastustoimi.fi-siijđoin.
  • Uánihis toimâmravvuuh jieškote-uv tilálâšvuođáid (om. tullâpuálu, jotolâhpärtti, luánduluhottesvuotâ).

  • Liiŋkah fáádán, tievâslijd ravvuid sehe lasetiäđoid (suomâkielân).

Kiäs čuákánkiäsuh láá uáivildum?

Čuákánkiäsuh láá uáivildum eromâšávt sämikielâlij kevttei várás, mut toh láá ávuslávt puohháid finnimnáál

Kuávdááh siskáldâsah

Toimâmravvuuh

Piäluštemtooimâ pargoh já keevâtliih toimâmravvuuh.

Piäluštemlájádâsah

21 pyereestvaijeemkuávlud sehe Helsig kaavpug aneh huolâ piäluštemtooimâ pargoin jieijâs kuávlust.

Ášástâllâm

Keevâtliih ravvuuh já palvâlusah aalmugjesânáid já irâttâssáid.

Päikki já argâ

Aargâ ubâlâštorvolâšvuođâ tááhust lii tehálâš, et juáháš máttá rahttâttâđ já toimâđ olmânáál aargâ uccâ hemâdâs- já etitiilijn-uv.

Rahttâttâm

Rahttâttâm luávdá ohtsâškode já ovtâskâs ulmuu valmâšvuođâ toimâđ krisâtilálâšvuođâin.

Piäluštemtoimâ

Piäluštemtooimâ pargoh láá lahâaasâtliih já toi olášutmist tiäduttuvvoo jotteelvuotâ, pehtilvuotâ já oovtâstpargo.